Lehké opevnění vzor 36

V řadě publikací se uvádí, že lehké objekty vzor 1936 projekčně vycházely z francouzských lehkých objektů. Toto tvrzení však nebylo dosud potvrzeno žádným historickým dokumentem. Ten, kdo se bude podrobněji zabývat pevnostními systémy dalších evropských států zjistí, že obdobné objekty se budovaly i v řadě dalších zemí.

Typologie těchto pevnůstek byla velmi jednoduchá - v podstatě byla tvořena objekty tří základních typů označovaných jako A, B a C. Existovalo i několik atypických objektů (např. jednostřílnový typ E).

Objekt v podstatě tvořila jediná střelecká místnost s jednou až třemi střílnami. Výzbroj objetů tvořily lehké kulomety vz. 26 nebo těžké kulomety vz. 8/24. Střílny byly tvarovány pouze v betonu, uvnitř objektu byly uzavíratelné posuvnými uzávěrem s pozorovací štěrbinou.

Vnitřní výbava objektů vz. 36 byla velmi chudá.

Pevnůstky se lišily v různých detailech podle toho, pod které Zemské vojenské velitelství nebo stavební úsek patřily. Starší provedení objektů budované v působnosti ZVV Praha (oblast I. a II. sboru).

Asi nejnápadnější odlišnosti se týkaly objektů na jižní Moravě (III. sbor).

Převzato z publikace Československá zeď (1993), strana 10

Pevnůstky se  stavěly na místech, ze kterých byl dobrý výhled na objekty, které měly bránit. Díky malé světlé výšce nad terénem (asi 100 cm) nebyly při pohledu od nepřítele příliš nápadné. Bohužel, díky aktivitě sudetských Němců, znal nepřítel přesné umístění většiny těchto objektů.

Stavba objektů byla prostřednictvím Zemských vojenských velitelství v Praze a Brně zadávána vybraným soukromým stavebním firmám, které měly sídlo v blízkosti místa realizace výstavby. V ojedinělých případech byly některé úseky budovány přímo armádou (například úsek I.c Velká Deštná v Orlických horách, který budovali příslušníci hraničářkého praporu 3 ze Žamberka). Celkem se od května 1936 do jara 1937 podařilo postavit přibližně 864 objektů lehkého opevnění vzor 1936. Tento údaj však není zcela přesný, protože neexistuje spolehlivý pramen, který by skutečný počet postavených pevnůstek potvrzoval. Vzhledem k tomu, že dosud není zcela dokončen ani terénní průzkum je nutno brát toto číslo s rezervou. Následující tabulka ukazuje, kolik objektů bylo postaveno v rámci jednotlivých sborů (převzato z knihy M. Ráboně a T. Svobody Československá zeď, Brno 1993, strana 14).

V poslední době se rozprudila diskuse o tom, jak mají být objekty lehkého opevnění správně označovány.

Několik lehkých objektů vzor 1936 bylo rekonstruováno a dnes je zpřístupněno veřejnosti. Jedná se například o objekt pana Krinkeho u Smečna či o objekt KVH Náchod v Náchodě Bělovsi.

Prameny:

• Svoboda T., Lakosil J., Čermák L: Velká kniha o malých bunkrech, Mladá fronta 2011
• Ráboň, M., Svoboda, T. a kol.: Československá zeď, 1993