Postavení Monte Porseno

Důležitým správním centrem severní části pevnostního úseku XXII bylo město Circhina (dnes Cerkno). Kromě vojenské posádky sídlilo v kasárnách i velitelství podúseku XXII/a. Z hlediska obrany to nebylo ideální, neboť celý cerknický výběžek se hluboce zařezával do jugoslávského území a prakticky se nedal hájit.

Hlavní obranné postavení spojující sektory XXI a XXII proto vedlo až za městem přes obtížně prostupný horský masiv, jehož nejvyšší bod ležel na kótě 1630 m Monte Porseno (Porezen). Po celé délce hřebenu se od severu k jihu táhla nesouvislá linie polních postavení vyztužena na důležitých místech betonovými pevnůstkami pro 1 – 3 těžké kulomety Fiat M1914/35 (popř. Breda M1937) a odolnými úkryty. Samostatné objekty byly obvykle přístupné chodbičkami vytesanými ve vápenci. V několika případech spojovalo podzemí několik pevnůstek do jednoho obranného uzlu a obsahovalo prostory pro posádku.

Na Poreznu se nacházejí dvě takovéto skupiny, jedna se třemi a druhá se dvěma objekty. Další se třemi pevnůstkami je na kótě Pohoški Kup. Poblíž najdeme také kasárna pro jednotky GaF, druhá jsou pod kótou Črni vrh. Přístupy k hlavní obranné linii chránila předsunutá postavení s objekty stejného typu (např. Medrce, Hum či sedlo Velbnik).

V roce 1941 obsazovalo postavení Monte Porseno 247 vojáků a 7 důstojníků s 26 těžkými a 15 lehkými kulomety.

S nějakým větším střetem se v těžkém terénu nepočítalo, jejich hlavním úkolem bylo zabránit malým jugoslávským úderným skupinám proniknout do týlu obranných postavení na Colle Pietro (Petrovo Brdo).

Za války v roce 1941 zde k bojům nedošlo, později však ano. Večer 23.března 1945 se na hřeben Poreznu doplahočilo více než 350 vyčerpaných partyzánů z  Kosovelovy brigády. Netušili, že mají v patách 13. policejní pluk SS. Partyzáni nocovali v kasárnách a podzemních chodbách italských pevnůstek. V sobotu 24. března ráno je Němci v mlze obklíčili a zaútočili ze západu, odkud je hlídky nečekaly. Bilance boje byla tragická. Na místě zemřelo 32 partyzánů a 147 jich padlo do zajetí, protože Němci bleskově obsadili všechny východy z podzemí. Ostatním se podařilo utéci. Následující den esesáci postříleli 102 zajatců a zbytek odvedli do vězení.