ŽSV III - Králíky

Úkolem králického ŽSV byla příprava a řízení výstavby těžkého opevnění v jihovýchodní části Orlických hor a především v ohroženém prostoru jižní části Kladské kotliny. Konkrétně se jednalo o prostor mezi Maliníkem (kóta 790 Steinberg) a Komářím vrchem (kóta 995 Mückenberg), tedy v úseku dlouhém asi 40 kilometrů.

ŽSV III v Králíkách vzniklo 27. června 1935, přičemž většina personálu se v místě nového působení hlásila 8. července.

Velitelem králického ŽSV III byl jmenován zkušený důstojník ženijního vojska pplk. žen. Ing. Karel Špalek, který dosud působil jako velitel o dva měsíce mladšího ŽSV II v Novém Bohumíně. Pplk. Špalkovi bylo podřízeno šest dalších důstojníků (mjr. žen. František Bláha, škpt. žen. Jaroslav Sirotek, kpt. žen. Ing. Leopold Krejčí, npor. žen. Čestmír Lang, npor. žen. Ing. Vladimír Resner a kpt. žen. Ing. Karel Päsold), sedm aspirantů a 29 členů mužstva. Personál byl k ŽSV odeslán od ženijních pluků 1, 2, 3, 4 a 5, od pardubického železničního pluku a také od bohumínského ŽSV II.

Ve věcech hospodářko-správních bylo ŽSV Králíky podřízeno hraničářskému praporu 3 v Žamberku.

První konkrétní představy o průběhu pevnostní linie na Králicku sice pocházely již ze září (náčelník HŠ se zástupci 3. oddělení HŠ), zimy 1934 (opevňovací skupina ZVV Brno) a jara 1935 (taktické oddělení ŘOP), ale hlavní tíha práce v terénu měla spočívat na bedrech příslušníků nového zřízeného ŽSV. Nespornou výhodou bylo, že u opevňovací skupiny brněnského ZVV působil i pplk. Špalek ustanovený do funkce velitele ŽSV III, takže byl velmi dobře obeznámen se záměry a představami taktického oddělení ŘOP s koncepcí obrany Králického sedla.

Velký problém v místě působení nového ŽSV byl s výběrem vhodných prostor pro činnost a ubytování jeho příslušníků, neboť v Králíkách ani jejich bezprostředním okolí nebyla umístěna žádná vojenská posádka. Jako vhodný prostor byla zvolena nevyužívaná budova v areálu bývalé textilní továrny Dominik Walter a syn na okraji města Králíky, ve které bylo pro potřeby ŽSV pronajato tři místnosti. Od 1. července 1936 si ŘOP pronajalo celý areál waltrovy továrny, načež byly provedeny stavební úpravy, které realizovala stavební firma Františka Havlíčka ze Žamberka za 44 500 Kč.

Přestože zaměřovací a vytyčovací práce v terénu se rozběhly neprodleně po vzniku ŽSV, nepodařilo se je dokončit do října, jak se původně předpokládalo. Nakonec se protáhly až do poloviny prosince 1935, načež byla činnost ŽSV III dočasně přerušena. Důstojníci se přemístili do ústředí ŘOP v Praze, kde se v zimních měsících pracovalo na vyhotovení výkresové dokumentace zaměřených objektů.

K obnovení činnosti ŽSV III v Králíkách došlo až po šesti měsících, konkrétně 17. června 1936. V této době již byla připravena projektová dokumentace prvních pěchotních srubů a byly vybrány i stavební firmy, které je měly postavit. Koncem června proto mohly být zahájeny stavební práce přípravou stavenišť podúseků Červený Potok a Boříkovice.

Od 1. července 1936 v Králíkách začal působit strážní oddíl, jehož úkolem bylo zajistit střežení a ochranu vznikajících stavenišť objektů těžkého opevnění. Protože velikost oddílu byla nedostatečná, byl od 1. srpna přeměněn v 1. strážní rotu. Od 8. listopadu 1936 pak přibyla 2. strážní rota a také velitelství strážního praporu III v čele s mjr. pěch. Janem Prágrem.

S postupujícím rozmachem výstavby TO na dalších stavebních úsecích (v roce 1936 začala stavba sedmi podúseků, z toho byly tři tvrze, na jaře 1937 se počítalo se zahájením prací na dalších čtyřech podúsecích, takže by bylo rozestavěno 11 úseků!) se stále více ukazovalo, že svěřený úsek je pro efektivní řízení a dozorování stavby jedním vojenským orgánem příliš rozlehký. Proto ŘOP rozhodlo a na jaře 1937 i přistoupilo k rozdělení stávajícího úseku ŽSV III na dvě menší části, přičemž dělícím místem se stala Zemská brána.

V působnosti ŽSV III zůstal úsek mezi Maliníkem a Zemskou bránou, celkem 57 objektů včetně tří tvrzí (objekty K-S 2 až K-S 53b). Od 1. dubna 1937 začalo fungovat nové ŽSV X s velitelstvím v Rokytnici v Orlických horách, které odpovídalo za výstavbu těžkého opevnění v 13 km dlouhém úseku mezi Divokou Orlicí na Komářím vrchem (40 objektů R-S 54 a R-S 91). Objekty spadající pod nové ŽSV X začaly být označovány písmenem „R“.

Pplk. Špalek setrval ve funkci velitele králického ŽSV až do konce května 1938, kdy byl přeložen na velitelství VII. sboru v Bratislavě, a ve funkci ho nahradil jeho zástupce, pplk. žen. František Blaha.

Činnost ŽSV byla ukončena v říjnu 1938.